History and about nightwish

20. července 2008 v 21:12 | Justy
Nightwish založil Tuomas Holopainen
(klávesák and my love:D)Napsal první písničku která se jmenuje stejně jako kapela Nightwish a požádal Tarju Turunen a kytaristu Emppu Vuorinena aby to s ním zkusili nahrát a uvidí se.A oni uspěly:DRozhodly se jít stylem symfonického metalu a to je jenom dobře.Rok po tom co náhráli svojí první písničku ''Nightwish'' si jich všiml producent Spinefarm Records a sepsal s nimi smlouvu a k té smlouvě přibyl do kapely i její další člen bubeník Jukka Nevalainena.A spolu s ním vytvořili jejich první cd s názvem Angels Fall First,ohlášené singlem The Carpenter, který se umístil v první desítce finské prodejnosti.Po vydání CD k soběpřibrali ještě baskytaristu Samiho Vänsku (všechny basy na debutovém albu odehrál Emppu. a spolu s ním vydali další album Oceanborn se kterým vyrazili na svoje první evropské turné.Další 2 roky tvořili sqvělé album Wishmaster a také dostali zlatou desku za předešlé album Oceanborn a písničky Sacrament of Wilderness, Walking in the Air a Sleeping Sun.Poté vytvořili další 2 alba s názvem From Wishes To Eternity (onen koncertní záznam spojený s DVD) a "minialbum" Over The Hills And Far Away - vydaná roku 2001.V květnu roku 2002 vyšlo na svět další velmi úspěšné album album s názvem Century Child, kterého se za dva týdny prodalo neuvěřitelných 30 000 kopií. Nighrwish se díky tomuto album dostali na první příčky finckých tabulek písniček a alb s písničkou Ever Dream.Ale i v kapele Nightwish se děli změny baskytaristu Samiho nahradil Marco Heitala který předím hrál v kapele Tarot a dodal jak kytarové zvuky tak i drsný hlas který skvěle koresponduje s Tarjiným hlasem.Dva roky po albu Century Child Nightwish nahrály hodně důležité Album Once.V květnu toho roku vyrazili Nightwish na turné spojené s tímto albem.Turné mělo název Once World Tour.Které bylo snad největší na kterém byly v jejich historii.To turné trvalo neuvěřitelný rok a půl během něhož zahráli na 150 místech.A dokonce nezapoměli ani na nás:D.Jenomže toto turné bylo to poslední co Nightwish udělali ve spolupráci s Tarjou která odešla a oznámila ho v dopise který je na jejich oficálních vebovích stránkách(zkusim ho najít v češtině)Po roce hledání ale Nightwish novou zpěvačku našli jmenuje se Anette Olzon která přetím učinkovala v ne moc slavných kapelách ve svém rodném Švédsku.Spolu s Anette nahráli rozhodující album Dark Passion Play které bylo zahájená songem Eva.A s tímto songem,albem a dalšími staršími písničkami se vydali na tour během něhož zajeli i knám do T-mobile areny.Byla jsem hodně zvědavá na Anette jak se popere s některýma Tarjinýma písničkama a byla jsem docela mile překvapená.Podle mého názoru k Nightwish prostě Tarja patří ale Anette opravdu není špatná sice nemá rozsah jako Tarja ale přijde mi že Tarja zpívala pořád jenom operně.A na závěr tak jako Anette nezazpívá písničky které nazpívala Tarja tak Tarja nezazpívá písničky které nazpívala Anette.
 

Smrt radost nebo zklamání??

20. července 2008 v 21:08 | Jusy aneb já
Smrt... Někdy nám veme blízké, někdy je to vysvobození.....Vysvobození z temnoty, bolesti, zoufalství, samoty, beznaděje.... Kvůli nešťastné lásce, hnusné rodině, žádné rodině... Někdy je motivem pomsty. Smrt má mnoho podob a mnoho příčin. Když nebereme v potaz hloupé televizní seriály, uvědomme se, že smrt si nevybírá. Sejme koho se jí zachce pokud se nenabídneme sami. I já už jsem se jí nabízela...ale nechtěla mě. Škoda. Myslela jsem si že najdu smysl života. Že to byl osud...neměla jsem zemřít, protože mě čeká něco pěkného. Je to asi rok a nic pěkného mě nepotkalo. Právě naopak. Jsem snad odsouzena k věčnému trápení? Nebo je to jen zkouška jestli to vydržím a pak mě opravdu čeká něco moc krásného....? Odpověď bohužel neznám. Dokázala jsem se smrti postavit čelem a dívat se jí do očí a nelituju toho. Ba naopak. Udělala bych to znova ale lépe. Tak, aby mě smrt přijala.....Ale bylo by to příliš sobecké, nemyslíte? Viděla jsem hodně dobrou kamarádku, které mi umřela. Nevím co by se stalo kdyby odešel ještě někdo.....Neumím si představit co bych dělala kdyby mi odešly lidé mě hodně blízcí. co ostatní? Moje ségruš, babča a nebližší přátelé, kteří jsou pro mě opravdová rodina....? Už jsem toho vydržela hodně právě kvůli nim. Nechala jsem si bodat do srdce znova a znova....a znova a znova.....ale jednou pohár bolesti přetekl a já jsem před vším chtěla utéct k smrti. Ale stále jsem tady a žiju...kvůli svojí rodině (tím myslím svoje nejbližší přátele). A přítelem nemíním každého s kým se vídám každý den, prohodíme pár vět, zasmějem se.....Přítel je ten, kdo vás podrží když jste na dně, dokáže odpustit, vždy stojí na vaší straně....A já jsem ráda, že takové PŘÁTELE mám, protože jenom pro ně žiju. Oni jsou můj smysl života. Bez nich bych nebyla nic. Pouhé nic v obroském vesmíru, nula, prázdná množina..... A proto vás žádám....myslete na opravdové přátele pokud jste v bezvýchodné situaci. Když chcete ukončit trápení smrtí, zamyslete se a žijte pro NĚ!!Protože je možné že oni žijí pro vás.....

Kam dál

Reklama